Asie Austrálie Evropa Nezařazené

Pocta mým cestovatelkám

Ty cestuješ sama holka? To jsi teda statečná, nebojíš se, není to nebezpečné? S takovými otázkami a reakcemi jsem se před i v průběhu cesty setkávala pořád. Bohužel stále to na světě chodí tak, že ženy musejí být při cestování ostražitější, ale vypadá to, že popularita solo cestování mezi ženami stoupá.

Občas jsem si i říkala, že být muž, cestovalo by se mi snadněji. Párkrát jsem se chtěla skrýt před zvědavými pohledy a už mě nebavilo odpovídat na otázky, proč jsem sama a kde mám manžela. Nicméně mi připadá, že jsem potkávala více solo cestovatelek než cestovatelů. Navzdory překážkám se holky čím dál více nebojí a ukazují světu, že to jde!

Než jsem se do toho pustila sama, byla jsme ráda, že mám kolem sebe holčičí vzory, co mě inspirovaly. Setkání jak s Juli, tak s Kseňou, které do toho šly už přede mnou, mi dodaly kuráž stejně jako blogy nebo skupiny žen solo cestovatelek na facebooku.

Solo cestování není vždy jednoduché, růžové a pro každého, musíte tomu i spoustu obětovat. A i já jsem se všeho hrozně moc bála. Teď už ale mohu říci, že jsem využila příležitosti, zvládla to a odnesla si z toho největší životní školu a zkušenost.

Ne že bych na cestě nepotkala skvělé a inspirativní muže, ale tento post bych chtěla věnovat všem holkám, co jsem poznala. Představím vám jen pár příběhů, ale děkuji i všem ostatním, že jsme měla možnost se s nimi seznámit, sdílet čas, zkušenosti a zážitky a vzájemně si při cestě pomáhat. Holek jsem se se zeptala na to, proč na cestu vyrazily, jak dlouho cestují či cestovaly, kde byly a jaké mají plány. Taky mě zajímalo, co jim chybí při cestování, zda mají nějakou špatnou zkušenost a i to nejdůležitější, proč solo cestování milují!

Marie-Pier, 32, Kanada 

Marii-Pier jsem potkala v hostelu v malajsijském Langkawi jakmile jsem dorazila z Ko Lipe. Další den jsme nasedly na skútry a projížděly ostrov, užily si úžasnou lanovku Sky Cab i vodopády a přirodní bazénky v 7 Wells Waterfall. Taky jsme se pak společně přesunuly do Georgetownu na ostrově Penang. Ale nejely jsme klasickou turistickou cestou, využily jsme jen lokální dopravu. Ačkoliv jsme byly na Filipínách ve stejnou dobu, už se nám nepodařilo setkat, ale jsme stále v kontaktu a sdílíme své příběhy.

Jak mě inspirovala

Marie-Pier je velmi odhodlanou cestovatelkou a vždy jde lokální cestou. Má více zkušeností, protože už sama projela Latinskou Ameriku a díky tomu má úžasné cestovatelské zážitky. Zajímavé bylo si s ní povídat o solo cestování jako takovém i o její náročném povolání sociální pracovnice. Bylo mi líto, když jsem slyšela, jak její pobyt na Filipínách nezačal dobře. Byla totiž nemocná a ukradli jí mobil. Nicméně Marie se na to dívá pozitivníma očima a vypadá to, že se pro ní na Filipínách rýsuje zajímavá budoucnost!

Sarah, 32, Malajsie

Se Sarah jsem sdílela pokoj na hostelu v Ko Lipe. Jedno ráno jsme si začaly povídat a zjistily, že máme namířeno na stejnou akci organizovanou Trash Hero Ko Lipe. Každé pondělí sezvou hlavně turisty a čistí jednu z blízkých pláží. Večer Sarah zorganizovala soukromý výlet lodí na šnorchlování a zařídila mi levnější lodní lístek na Langkawi. Kromě toho její milá mamka nás vyzvedla v přístavu a odvezly mě do hostelu. Další den mě Sarah pozvala na večeři, kde jsme hlavně řešily dezerty, protože Sarah je pekařka, a seznámila s další Harizou také z Malajsie, se kterou jsem se následně potkala v Kuala Lumpur. Děkuji, Sarah, za ohromnou pohostinnost!

Jak mě inspirovala

Sarah má vlastní business. Po letech práce v hotelu se osamostatnila a dělá to, co ji baví. Vaří pro školy, kamarády atd. Také by chtěla pomoci ženám na Ko Lipe a inspirovat je, aby dělaly to podobné.

Daisy, 26, Tchaj-wan 

Společně s Daisy a dalšími dobrovolníky jsme pracovali při otevření kavárny blízko Georgetownu v Malajsii. Daisy je vždy pozitivně naladěná, takže je fajn ji mít kolem sebe, protože šíří dobrou náladu. Společně jsme strávily dva týdny, během kterých jsme také objevovaly kulinářské poklady Penangu. Obě máme rády jídlo a Daisy ví hodně o čínské kuchyni, což mě bavilo. Poté jsme se ještě potkaly v Kuala Lumpur a na Tchaj-wanu, v její zemi. Během mého pobytu tady mi hodně pomohla, seznámila mě s dalšími lokály a byla vždy ochotná zodpovídat moje dotazy ohledně cestování na Tchaj-wanu.

Jak mě inspirovala

Vypadá to, že Daisy má vždycky dobrou náladu. Má velké plány a nebojí se za nimi jít. Momentálně piluje angličtinu a pracuje jako ergoterapeutka v Tchaj-pej a chystá se studovat v Melbourne.

Sabrina, 26, Kanada 

Moje druhá dobrovolnická zkušenost proběhla v malajsijském městě Malaka. Já a další dobrovolníci jsme měli na starost úklid a chod dvou hostelů. Druhý týden jsem tam většinu času trávila se Sabrinou z Kanady, co má mexické kořeny, a Ninou ze Španělska. Obě jsou to solo cestovatelky. Byl to s nimi úžasný týden plný skvělých zážitků a diskuzí. Později jsme se Sabrinou procházely ve stejnou dobu ne úplně jednoduchým obdobím a ačkoliv jsme byly na jiných kontinentech, moc mi pomohlo, že jsem s ní měla možnost o všem si popovídat.

Jak mě inspirovala

Sabrina má ohromné nápady a názory a je úžasná a inspirativní žena. Nejen proto, že se doma se věnovala vlastnímu businessu v pohostinství, ale i proto, jak statečná je. Skutečnost, že je žena ji při cestování nijak výrazně nelimituje. Já jsem se občas něčemu vyhýbala, protože jako holka to nemuselo být úplně OK, ona by udělala opak.

Maria a Montse, 42 a 48, Španělsko

Když jsem přistála na letišti v Cebu na Filipínách, musela jsem se dopravit do přístavu, odkud jsem se potřebovala dostat na ostrov Bohol. Chtěla jsem s někým sdílet taxi, a tak jsem oslovila dvě ženy, co si zrovna na letišti kupovaly SIM kartu. Nejenom, že jsme spolu jely taxíkem a lodí, ale holky skončily ve stejném hostelu jako já a pak jsme spolu strávily tři super dny! Doslova mě adopovaly a staly se z nich moje španělské mamas. Zorganizovaly výlet lodí za želvami, vzaly mě na španělskou paella party, brázdily jsme spolu po Boholu na skútrech a užívaly krásných západů slunce. Byla jsem moc šťastná, že se později naše cesty zkřížily znovu a potkaly jsme se o dva týdny později v Port Barton na ostrově Palawan. Tady už jsem byla v obklopena 7 španělsky mluvícími, takže chtě nechtě jsem se musela začít učit španělsky. Holky sice necestovaly solo, ale místo v článku jim patří. Odpovědi si můžete přečíst od Montse.

Jak mě inspirovaly

Marie i Monste jsou obě učitelky na sportovní škole, takže pravidelně trénují a vypadají úplně skvěle. Hrozně se mi líbilo, jak akční a pozitivně naladěné byly a jak přátelsky a vesele fungovaly s místními na Filipínách.

 

Tak která jede další? 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *