Evropa Španělsko

Do Barcelony na festu a za katalánskými tradicemi

Celkem často mě při putování potkávají „cestovatelské zázraky“. Říkám tak událostem, o kterých před cestou netuším, které, ačkoliv vše plánuji pečlivě, mi zůstanou dopředu utajeny. Takto jsem se už ocitla na slavnostech města v Rize, výročí hamburského přístavu nebo právě festách v Barceloně. Jsou to úžasná překvapení, která se často promění v nezapomenutelné životní zážitky.

Srpen je v Barceloně na festy bohatý a já jsem tu zažila rovnou tři: Festa de Sant Roc, Festa Major de Gràcia a Festa Major de Sants.

Slavnosti (španělsky fiesty nebo v katalánštině festy mejor) jsou několikadenní autentické pouliční oslavy jednotlivých čtvrtí. Koncerty, gastronomie, workshopy, trhy a k tomu katalánské tradice, to vše se tu odehrává. Každý den se děje něco jiného, takže se tu člověk nikdy nenudí.

Jedna z těch nejznámějších se koná v polovině srpna (15. -23. 8.) v bohémské čtvrti Barcelony zvané Gràcia a považuje se za nejhezčí a nejpřátelštější festival. Gràcia byla původně samostatná obec, do města byla začleněna v roce 1897, ale svůj původní charakter si naštěstí uchovává stále.

Já jsem tu zažila několik dní, které mě nadchly především díky několika tradicím:

Zdobené ulice

Krásným prvek festy jsou tematicky dekorované ulice a náměstíčka, kterých bylo letos celkem 21. Jedná se o takové malé sousedské projekty, kdy se dají dohromady lidé z ulice, domluví se na tématu a dekoraci, kterou pak několik měsíců dopředu připravují. Často využívají recyklace, což je na celém projektu ještě hezčí. V polovině festy jsou vyhlášeny výsledky o nejlépe dekorovaná místa stejně jako nejlépe vyzdobený balkon, což je tu další ze soutěží.

Osvětlené ulice vypadají nádherně večer, ale já jsem sem schválně šla ještě před zahájením, abych viděla, jak se dekorace chystají.

Přípravy na La Placa de la Vila.
V další ulici se chystá nebeské téma.
Divácké hlasování letos vyhrála ulice Progrés s tématem Knihy džunglí.
Každá ulice se promění v galerii, před některými výtvory a nápady je třeba smeknout.

Průvod Cercavila de Cultura Popular

Největší průvod festy byl pro mě obrovský zážitek, během dvou hodin jsem totiž zhlédla hned několik katalánských tradic. Většina z nich se objevuje na slavnostech i v dalších městech.

Gegants a Capgrossos

Neboli velké postavy v podobě obrů ovládané lidmi, co během průvodu tančí za zvuků hudby a bubnů, a velké komické hlavy. Představují populární archetypy, zvířata nebo historické osobnosti místního významu. První písemná zmínka pochází z roku 1201 a tradice obrů je přítomna na mnoha místech v západní Evropě a Latinské Americe, ale i v Katalánsku.

Correfoc

Tradice pochází ze středověké tradice Ball de Diables a jedná se o lidi převlečené za čerty tančící při doprovodu bubnů po ulici s malými ohňostroji v ruce, jiskry létají kolem a lidé jsou lehce vyděšení 🙂 Pokud se chcete zúčastnit correfoc průvodu, je třeba speciální oblečení, abyste náhodou nevzpláli.

Trabucaires

Jsou skupiny katalánských „banditů“ v kostýmech s obrovskými zbraněmi „un trabuc“. Často se účastní zahajování festivalů a průvodů a střílejí ze zbraní. Sice slepýma do vzduchu, ale rámus je to šílený! Tvrdí se, že se tradice poprvé objevila během ilegální války proti Francii (1793-1795) a odkazuje na opravdové bandity a guerilla skupiny.

Castellers

Tyto živé lidské věže mě zaujaly v rámci průvodu hned, takže jsem si nemohla nechat ujít jejich hlavní představení Diada Castellera de Festa Major o pár dní později na náměstí Plaça de la Vila de Gràcia, které bylo zaplněné lidmi, co vytvořili skvělou atmosféru. Mezi nimi byly 4 skupiny castellers, které se střídaly v jednotlivých formacích. Já jsem stála hned u jedné skupiny, takže jsem vše měla z první ruky. Několikrát se mi zatajil dech, když se věže začaly kývat nebo se stavění nedokončilo.

Tradice castellers je zapsaná na seznam nehmotného dědictví UNESCO a je tou nejznámější a neatraktivnější v Katalánsku. Za zvuků hudby Toc de Castells lidé několika generací budují věže o několika patrech. Ta je považována za postavenou, když nahoru vyleze ten poslední (prcek okolo 6 let s helmou a chráničem zubů) a zvedne dlaň. Občas se ale věž zřítí nebo se v tom lepším případě jen nedokončí.

Většina obcí má svůj tým, který pak reprezentuje v turnajích. Kromě Katalánska, kde castell znamená hrad, je tradice známá i v regionu Valencie, a poprvé byla zdokumentována v roce 1712. V 80. letech 20. stol. se začaly zapojovat i ženy a to odstartovalo renesanci této tradice.

Castellers nosí bílé kalhoty, nejdůležitější prvek černý šál faixa, šátek a košili v barvě týmu. Límeček pak někteří drtí v zubech, což pomáhá koncentraci a zpevnění.
Na náměstí nejprve přišly věže samotné.
A pak už se začalo. Tahle fotka dokládá atmosféru události. Červený tým staví, ale radost z toho, že se jim to podaří, má každý kolem.
A prťata už lezou nahoru.
Důležitý je základ a koordinace. Když se castellers někdy nedostávají lidi, je možné, že zapojí i diváky.

Katalánské tradice jsou ale ještě bohatší, můžete natrefit třeba na tanec sardana, dudáky grallers nebo tance s paličkami bastoners.

Festa v Gràcii byla skvělá, ale je čím dál více navštěvovaná a tím pádem se tu občas nedá hnout. Zato v Saints, kde se koná o týden později, se dá dýchat lépe. Pokud tedy festu v Gràcii minete, nezoufejte, v Saints kromě pouliční párty zažijete také tradice.

Oficiální web akce v Gràcii

Web s praktickými informacemi v angličtině 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *