Asie Malajsie

Jak je jednoduché zamilovat si Georgetown

První zastávka mého několikatýdenního putování po Malajsii byla na ostrově Langkawi, kam jsem se přesunula z thajského Ko Lipe. Odtamtud jsem se po pár dnech vydala na ostrov Penang, jehož hlavním městem je Georgetown.

Všichni říkají, jak je Georgetown skvělý, očekávání jsem tedy přirozeně měla veliké. Já jsem ale putování po Penangu začala ve čtvrti asi 11 km od města s názvem Bangsar Katu, kde jsem si přes portál Workaway našla dobrovolnictví při otevírání restaurace. Bohužel práce nebyla úplně dobře zorganizovaná, takže jsem se necítila moc užitečně, ale alespoň jsem na chvilku někde zažila klidnou rutinu, podnikala věci s dalšími dobrovolníky a objevovala díky hostitelům lokální gastronomii, která se ukázala jako vynikající (o tom ve speciálním postu, protože by se to sem nevešlo 🙂 )

Oblíbené místo v Bangsar Katu, místní hawker centre, což je hala se stánky nabízejícími jídlo.

Do Georgetownu jsme zavítali jen párkrát mimo jiné i na unikátní hindu svátek Thaipusam a koncert v China House, krásném prostoru, kde je i kavárna, bistro, obchod atd. Po skončení dobrovolničení jsem se do města vydala sama. Původně jsem myslela, že tu budu dvě noci, ale jaksi jsem tu nakonec zůstala čtyři a bylo by velmi jednoduché zůstat tu ještě déle, to město má prostě něco do sebe a jen tak vás odsud nepustí. Jakmile jsem se ale začala zdravit s místními bezdomovci jako staří kamarádi, říkala jsem si, že je čas se pohnout.

Většinu času jsem se tu jen potulovala po ulicích a obdivovala nádherné stavby, takže z ostrova Penangu jako takového jsem toho vlastně moc neviděla. Už jsem se ale naučila to, že nemusím vidět za každou cenu vše, že je to jen a jen moje cesta.

A co za mě tady mohu doporučit?

Pátrání po historii a unikátní kultuře Georgetownu

Georgetown je druhé největší město v Malajsii a ekonomické centrum severní části země.

Ostrov Penang spadal pod Sultanát Kedah, ale ten zrovna čelil útokům od svých sousedů, a tak přijal nabídku z Británie na vojenskou pomoc. Za to v roce 1786 dostal kapitán Francis Light jménem Britské Východoindické společnosti ostrov pod svou správu. Když sem poprvé dorazil, viděl bažinaté území porostlé džunglí plné malárie. Aby urychlil proces vyčištění a motivoval dělníky, nechal prý z lodi na ostrov střílet mince. Brzy poté založil město Georgetown, které neslo stejné jméno jako tehdejší princ z Walesu. Na podporu osídlení zde byla vytvořena bezcelní zóna a z města se doslova stal melting pot, přijížděli sem obchodníci a osadníci z Evropy, Číny, Indie atd. Z Georgetownu se stalo první britské koloniální sídlo v Jihovýchodní Asii, významný přístav a také hlavní město tzv. „Straits“ osídlení, čínských sídel, které byly i v městech Singapur a Malacca.

To, co dělá z Georgetownu místem s tak silnou atmosférou, je nesmírně zajímavá kulturní diverzita a šarm. Je to jediný malajský stát s převahou čínského obyvatelstva, ale žijí tu i Indové, Malajci atd. Koloniální minulost, smíšená dědictví, tolerance, kosmopolitní atmosféra a historická hodnota, to vše přispívá k tomu, že je město zapsáno na seznam UNESCO.

V jedné z nejvíce turisty oblíbené Armenian street, kde dříve žili obchodníci z Arménie, najdete i krásně osvícený čínský chrám a několik ukázek street artu.

Free Walking Tour

Nejlépe poznáte město, když nazujete pohodlné boty a vydáte se jej prozkoumat pěšky. Na začátek je určitě dobrá volba zúčastnit se George Town Walkabout Tour, procházku zdarma organizovanou místním turistickým centrem. Koná se několikrát týdně, trvá přes dvě hodiny a zavede vás i do skrytých koutů města. Náš průvodce byl z komunity Baba & Nyonya a dozvěděla jsme se díky němu i několik věcí, které bych z průvodců nevyčetla.

Průvodce nás vzal i do malých alejí a uliček, kam jinak turisté jen tak nevkročí.

Baba Nyonya komunita

O této komunitě jsem psala již v článku z Phuketu. Tvoří ji potomci lokálních žen a mužů, co sem přišli z Číny. V Georgetownu můžete vidět mnoho jejich nádherných domů, panství nebo zajít na typickou specialitu.

Krásné unikátní Peranakan domy z 19. století najdete např. v ulici Muntri, kde jsem v jednom tradičním domě bydlela i já. Na budovách najdete unikátní kombinaci zdobných čínských motivů a západních detailů.

Typické pro Peranakan domy jsou také nádherné dlaždičky.

Mojí nejoblíbenější restaurací ve městě se stal podnik Moh Teng Pheow Nyonya Koay & Canteen z roku 1933. Je to malé místo v jedné slepé ulici nedaleko centra, které se specializuje na kuih, sladkou dobrotu. Cítíte se tu jak u čínské babičky doma, vidíte tu staré retro vybavení a dokonce můžete pozorovat i přípravu dobroty, protože do restaurace se jde přes výrobnu. Byla jsem tu dvakrát na vynikajícím malajsijském obědě, který jsem vždy zakončila nějakou barevnou sladkostí.

V Georgetownu jsou dvě panství, kam můžete zajít a dozvědět se více právě o Peranakan komunitě. Jedno z nich je Cheong Fatt Tze (The Blue Mansion), druhé Pinang Peranakan Mansion, co jsem navštívila i já. Dům, co sloužil jako residence významné a bohaté osobnosti města, si můžete projít sami anebo vyčkat na průvodce s výkladem v angličtině. Byla jsme tu nadšená, nevidíte totiž jen interiéry, ale i kolekci nádherného oblečení nebo šperků. Máte možnost vidět i soukromý chrám přiléhající k domu a obdivovat to, jak tu stavitelé dokázali zkombinovat čínské dřevěné a skotské železné prvky s anglickými dlaždičkami.

Západ nebo východ slunce u Clan Jetty

Hned u přístavu najdete šest osad domků na kůlech s moly, které tvoří pozůstatek nejstaršího čínského osídlení. Jsou přes 100 let staré a každá nese jméno jednoho čínského klanu. Chew Jetty je nejvíce turistický, jsou tu i obchůdky a občerstvení, ale já doporučuju projít si i ty ostatní. Pěkné jsou nejen během dne, ale hlavně při východu a západu slunce, kdy si tu můžete sednout s pivem a pozorovat přechod dne do noci.

Temple hopping neboli z chrámu do chrámu

Náboženské stánky ve městě by vystačily na samostatný článek, ale mě nejvíce zaujalo to, že na jedné ulici Jalan Masjid Kapitan Keling najdete kousek od sebe svatostánky hned několika vyznání. Takže se vám může stát, že stojíte na křižovatce, koukáte na čínský chrám za zvuků muslimského volání k modlitbě a při tom cítíte vonné tyčinky z indické čtvrti.

Kapitan Keling mešita je z roku 1801 postavená v indo-maurském stylu. Nechali ji vybudovat první muslimští osadníci z Indie.
Chrám Kuan Yin z roku 1728 je nejstarším ve městě, nechali jej postavit první osadníci z Číny a původně sloužil i k sociálním účelům.
Z roku 1833 pochází nejstarší hinduistický chrám na ostrově s názvem Sri Mariamman.
St. George je nejstarší anglikánský kostel v Jihovýchodní Asii a je z roku 1817. Památník před ním je věnován Siru Francisu Lightovi.

Já jsem ještě navštívila dva nádherné chrámy. Pár kilometrů od města stojí za to největší buddhistický chrám v Malajsii s názvem Kek Lok Si. Nejen, že je překrásně zdobený (v době mé návštěvy ještě více kvůli čínskému novému roku), ale z pagody máte i překrásný výhled na město.

V samotném městě se mi ještě líbilo v chrámu Khoo Kongsi, který je bohatě dekorovaný. Sloužil jako klanový chrám, takže jako svatostánek čínských rodin se stejným jménem.

Architektura

No, tak tady bych se mohla rozpovídat, protože tu jsem si užívala. Ať už je to evropská, indická nebo čínská čtvrť, každá má svoji unikátní architekturu se specifickými detaily. Takže stačí jen koukat, procházet se a objevovat je.

Já k objevování doporučuju tato místa:

  • Little India – to je jak jiný svět, vonné tyčinky, plakáty a hudba z Bolywoodu, prodejny barevných látek atd.
  • Chulia Street – jedna z hlavních ulic, kde najdete spoustu ubytování, restaurací a večer i streetfood
  • Love Lane – ta vede přímo z Chulia street a je to taková turistická enkláva plná barů, hostelů a obchodů se suvenýry
  • Muntri Street – navazuje na Love Lane, ale je podstatně klidnější. Dochovalo se tu několik klasických Peranakan domů, v jednom z nichž jsem bydlela i já v Muntri House
  • Beach street – ulice evropského osídlení, kde najdete několik ukázek britské koloniální architektury, v mnoha z nich dnes sídlí banky
  • Campbell street – byla pro mě jednou z nejzajímavějších. Není totiž tolik nablýskaná, jako ostatní, ale žije to tu, protože je lemována obchody, čínskými apotékami atd. Dříve to tu ale asi muselo být divoké, sídlily tu totiž bordely
  • Lebuh Farquhar a okolí – nádherné stavby moderní architektury, hotely apod.
  • Lebuh Light a nábřeží – kde sídlí např. pevnost nebo radnice a další historické koloniální administrativní budovy
Koloniální domy a typickou atmosféru najdete ve čtvrti Little India.
Love Lane bývala ulicí lehčích mravů, dnes je to jedno z nejvíce turistických míst s krásnými domy.
V Stewart Lane najdete i Hotel Seven Terraces, který je renovovaný v tradičním stylu.
Na Chulia street narazíte i na poklady jako třeba tento obchod, kde mají knihy nebo i krásné pohledy.
V Georgetownu natrefíte i na tzv. čínské klanové domy.
Jak je to hranaté, tak se mi to líbí 🙂
Obchody v Campbell street.
A ty vývěsní štíty a popsané ratanové závěsy!
Ach, konečně i něco z mojí oblíbené moderní architektury, art deco na budově starého kina.
A další nádhera, co jsem potkala na své procházce, hotel v koloniálním stylu z roku 1885. Já jsem se propašovala i jako správný milovník architektury i dovnitř 😀
V evropské čtvrti bývala i železniční stanice, ze které ale žádné vlaky nejezdily. Cestující si tu koupili lístek, loď je pak dopravila na pevninu na klasické nádraží v Butterworth.
Další perla evropské čtvrti v Beach street – budova z roku 1923, co sloužila jako lékařské centrum.
Na nábřeží stojí i bývalá radnice z roku 1880.

Georgetown z výšky

Kdykoliv přijedu do nějakého většího města, ráda navštívím nějaký mrakodrap a prohlédnu si město z výšky. Georgetown je krásný, protože vidíte nejen město, ale i moře a pevninu na druhé straně. Při návštěvě města určitě spatříte budovu Komtar. Sem můžete zajít na skywalk s prosklenou podlahou. My jsme ale zvolili zdejší nejvyšší restauraci na ostrově  TOP View Restaurant & Lounge, v 59. patře.

Gastronomie

Ve městě, co je považováno za gastronomické centrum Malajsie, přišlo moje první seznámení s unikátní gastronomií země, kterou tvoří jídla jednotlivých etnik. Což znamená, že se tu nikdy nebudete nudit a občas ochutnáte i kombinace zcela podivné jako třeba zmrzlinu s fazolemi a kukuřicí. Já jsem se záhy stala na místní kuchyni odbornicí, takže chystám speciální článek. Tady alespoň malá ochutnávka.

Klasický streetfood stánek prodejce zvaný hawker.
A tady už jedno z hawker center, toto se jmenuje Joo Hoi Cafe.
Assam Laksu najdete jen v Georgetownu a její chuť je dost specifická, najdete v ní nudle, ananas, rybí vývar atd.
Tohle nevypadá úplně vábně, ale je to vynikající kuře Tandoori s chlebem naan ze vždycky plné restaurace Kapitan.
A na sladkou notu – Ais Kacang (vpravo) a Cendol (vlevo), divné kombinace, které ale docela ladí.

Streetart

Jedna z věcí, co sem turisty láká, jsou i malby na zdech. U těch nejznámnějších dokonce občas musíte čekat frontu, abyste se s nimi mohli vyfotit, jsou totiž i interaktivní, a tak můžete třeba vylézt na houpačku, u které jsou namalované děti. Za těmi nejfotografovanějšími stojí litevský umělec Ernest Zacharevic, co studoval v Londýně. A tak ať už procházíte město podle mapky, na které malby vidíte, anebo jen tak objevujete je za pochodu, je to super zpestření!

Můj oblíbený kousek 🙂
Toto je jen malá ukázka!
Tato zeď prý brzy půjde k zemi, do té doby tady ale můžete vidět ještě kočku v souboji s Bruce Lee a rafinovaně skryté koťátko.

Kavárničky

Co tak asi ode mě můžete očekávat, že? Je pravda, že v Georgetownu jsem nevěděla, kam skočit dřív. Kreativní město, jakým toto bezesporu je, láká totiž i zajímavé podniky.

Když už vám obyčejné kafe nestačí, můžete si dát i vylepšené o 3D art.

U mě na prvním místě zvítězil prostor zvaný China House. Známý je pro své úžasné dorty, ale i víkendové koncerty. Můžete sem zajít na kávu a dortík, drink nebo i za nákupy suvenýrů. Za mě jeden z nejvíce inspirativních prostorů, co jsem za život viděla!

Moje kroky ale často směřovali i do Coffee Atelier na tradiční místní kávu. V Penangu máte totiž možnost ochutnat kávu, co se praží speciálním způsobem a to společně se solí, sezamovými semínky, máslem a cukrem. V této kavárně se o tomto unikátním způsobu přípravy můžete dozvědět i více, protože tu mají i malé muzeum.

Kavárnu najdete i v bývalém autobusovém terminálu a dnes kreativním prostoru zvaném Hin Bus Depot. Já jsem tu byla v sobotu večer na letním kině o Deštníkové revoluci v Hongkonkgu a v neděli na trhu místních designérů.

Cheap beer corner

Pro nás Čechy jako milovníky piva je toto zásadní místo. Přes den úplně klidné a nenápadné místo se po večerech proměňuje na místo setkávání, popíjení a klábosení. Venku na malých plastových židličkách tu potkáte několik desítek cestovatelů i místních, kteří si uvnitř kupují pivo za lepší ceny (v Malajsii je totiž alkohol poměrně drahý).

Tomuto čínskému pivu jsem nemohla odolat.

Trajekt Georgetown-Butterworth

Na ostrov Penang můžete dorazit buď autobusem přes most, ale mně se cenově i zážitkově vyplatilo více dojet do města Butterworth na pevnině a odtamtud trajektem pak téměř do centra Georgetownu. Cesta sem nebyla tak krásná a město mě přivítalo zamračené, zpátky byla ale cesta lodí nezapomenutelná, protože zrovna svítalo. A tak jsem se se svou malajsijskou láskou nemohla rozloučit lépe!

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *