Asie Thajsko

Volání divočiny v thajském národním parku Khao Sok

Když jsem si před pár měsíci vyhledávala informace o Thajsku, narazila jsem i na fotky chatiček plovoucích na vodě. Zjistila jsem, že se nacházejí na jezeře zvaném Cheow Lan v národním parku Khao Sok. Ten, koho jsem na cestách potkala a místo navštívil, jej zmiňoval jako jeden z největších zážitků v Thajsku.

Říkala jsem si, že pořádné dobrodružství v džungli by mi nemuselo ublížit, že by bylo fajn změnit scenérie, a jako dárek k Vánocům jsem si objednala čtyřdenní Grand Jungle Tour od Riverside Cottages. Nejsem úplně největší milovník zvířat, když byste mi dali permici do ZOO, asi bych úplně neskákala radostí, ale tohle mě moc lákalo.

Na konec roku, kdy by se mi to bývalo hodilo nejvíce, už neměli místo, takže to pro mě byla velká zajížďka zpátky z ostrova Ko Lanta do Krabi a pak do parku, ale stálo to za to! Národní park najdete v jižním Thajsku v provincii Surat Thani a Wikipedie říká, že je to starší a zachovalejší deštný prales než ten v Amazonii.

První den jsem spala v Riverside Cottages, nádherném areálu uprostřed džungle. A hned při ubytování přišlo na setkání s přírodou. Nedaleko od mojí chatky totiž bydlel i ohromný pavouk, který prý nebyl nebezpečný, ale radši jsem na něj neměla sahat, a gigantická strašilka.

Ještě to odpoledne mě čekala projížďka na kajaku, kde jsem viděla mimo jiné i několik hadů odpočívajících na stromech, a po večeři noční pěší safari v národním parku.

Vrátila jsem se na školu v přírodě, protože mi to úplně připomnělo bobříka odvahy. Šli jsme jen tři s guidem a čelovkami na hlavě po džungli. Měli jsme prý velké štěstí, protože jsme spatřili zvířátko slowloris (outloň váhavý), noční poloopici. Kromě toho jsme viděli i hada v řece, škorpióny, ohromné pavouky atd. Pro mě byl ale asi největší zážitek ten hukot, který džungle vydávala. Asi v polovině procházky se spustil takový liják, že jsme se vraceli promočení na kost. Naštěstí se žádné pijavice nestihly přisát, ale moje boty zavání dodnes, neboť v džungli, kde je vysoká vlhkost vzduchu, jen tak neuschly.

Druhý den ráno jsme vyrazili na výlet na jezero. Čekala nás nejdříve jízda minibusem a pak klasickou thajskou long-tail lodí. Někteří lidé na jezero jezdí jen na jednodenní výlet, ale my jsme tu měli přespat právě v chatkách, které jsem před tím viděla.

Zrovna jsem tu byla v období, kdy jsem chtěla být spíše sama po oslavách Silvestra a následném pobytu na Phi Phi a Lantě, kde jsem byla neustále obklopena fajn lidmi, ale nepovedlo se. Naštěstí! Cestou se totiž vytvořila skvělá parta lidí. Pár holek v nejlepších letech z Anglie Kim a Sue, Polka Magda a Ir Shane, co žijí v Londýně a v říjnu se budou brát, a mladý pár z Holandska Tessa a Jan, co plánují dovolenou v ČR. K tomu guide Em a řidič lodi Lulu a já.

Cesta z přístavu k chatkám trvá asi hodinu a půl, ale my se po cestě zastavili ještě v krásné jeskyni. Děti, nechoďte do jeskyně v žabkách a vždy si berte čelovku! Nebo skončíte jak já, s ohromnou krvácející bouli. Flákla jsem se do hlavy tak, že se jeskyně zachvěla 😀 Naštěstí mám tvrdou lebku a kromě toho Tessa studuje medicínu a Sue byla sestřičkou, takže mě kontrolovaly, zda se mi později nedělá špatně.

Jakmile jsme dorazili do naší plovoucí vesnice a do chaloupek na jezeře, hned jsme se do nich všichni zamilovali! Není tu signál a ani wi-fi, takže jsme byli úplně odpojení od civilizace.

Ještě odpoledne jsme vyjeli loďkou na jezero za zvířaty. Jako první jsme viděli divokého bizona, což se nestává často. Pak se nás Em zeptal, co chceme vidět. Řekla jsem, že slona, toho doma nemáme, takže náš cíl byl jasný. Dlouho jsme nic neviděli, ale pak Em spozoroval jak se něco na pevnině hýbe. Zpomalili jsme, Lulu vypnul motor a my všichni jako malé děti čekající na Ježíška zírali a ani nedýchali. A pak jsme ji viděli, divokou sloní samici, která si na bambusu pochutnávala! Fotky jsme ani nedělali, protože by neřekly nic, ale všichni si to budeme pamatovat, byl to totiž zážitek na celý život. To už ale opět pršelo, takže zpět jsme jeli v pořádném lijáku. Což ale znamenalo, ze následná koupačka v jezeře, do kterého jsem skočila rovnou ze zápraží svého domku, byla nádherná.

Čekala nás ještě večeře, pivo, thajský rum a skvělá zábava, lidsky jsme si sedli výborně.
V plovoucí chatičce se spalo příjemně, ale jakmile nějaký soused šel na toaletu, kývala se nám celá vesnice 😀

Ráno znamenalo koupačku v 6:30 a projížďku na lodi na mlhavém jezeře. Tentokrát jsme viděli jen opice a i přesto, že byla obloha zachmuřená, mělo jezero ohromné kouzlo.

Po snídani jsme se ale bohužel museli už vydat na cestu zpět do civilizace, ale zastavili jsme se ještě na oběd v laguně a před tím ještě podnikli trek v džungli po vodopádech. Sticky neboli lepivé vodopády jsem viděla už u Chiang Mai, ale tyto byly daleko lepší. Jednak byly daleko větší a nikdo kromě nás tu nebyl. Cestou zpět k přístavu jsem měla to privilegium válet se na přídi lodi, což byla jedna z nejlepších postelí, na které jsem kdy ležela. Mohla jsem se totiž dívat na ohromnou televizi, která právě vysílala nádhernou zelenou krajinu národního parku.

Čekala mě ještě jedna noc v Riverside Cottages a fajn večer, kdy jsme S Magdou a Shanem pili koktejl zvaný Forget the Spiders. Stačil jeden a zapomenete nejen na pavouky. (Sue, jak jsi před tím mohla dát rovnou 3?)

I pro mě byl nakonec pobyt v Khao Sok a na jezeře jedním z nejlepších zážitků v Asii a všem, kdo by chtěl poznat i jiné Thajsko než jen jako plážovou destinaci, to doporučuji. Kromě mnou zmíněných aktivit se tu dají podnikat ještě další treky nebo třeba navštívit i horké prameny. Nejlepší je ale opravdu jen poslouchat zvuky džungle, kvůli kterým prý někteří nemohli spát, ačkoliv já jsem si je užívala.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *