Asie Malajsie

Kuala Lumpur: rozmanitá metropole na blátivém soutoku

Po deštném pralese Taman Negara jsem už byla zvědavá na malajsijskou metropoli. Pamatuji si, jak jsem v autobuse z letiště v Hanoji potkala skupinu tří Malajsijců, co mi povídali o „Kejel“. Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že se tak ve zkratce říká Kuala Lumpur, což v překladu znamená blátivý soutok.

Takže tedy pokud jste v „Kejel“ jen na otočku, asi se nejčastěji půjdete podívat na ikonu Petronas Tower, historické náměstí Merdeka Square, čínskou čtvrť a možná zajedete do Batu Caves.

Relááááááx

Ale ještě před tím bych doporučovala něco jiného a to dopřát si trochu luxusu, protože vás to tady nemusí zruinovat. Kuala Lumpur je na to ideální, najdete tu totiž spousty apartmánů s bazény a výhledem třeba i na Petronas Towers. A i na mě to přišlo a po měsících strávených téměř jen v hostelech jsem prostě musela. Apartmán u Petronas mi na poslední chvíli zrušili, tak bylo třeba najít náhradu v centru. Sice byl můj pokoj bez oken a trochu zaváněl, ale připomněl mi doby na business tripech, byl jen pro mě a měl dokonce i TV, což by mě normálně nebralo, ale při dlouhodobém cestování vám v běžném živote úplně normální věci připadají hodně specilální (pro mě byly třeba nákup šamponu nebo návštěva obchoďáku ohromný adrenalinový zážitek.)

Vstát na východ slunce se v hotelu vyplatilo. Město se probouzelo a bazén jsem měla pro sebe.

Cestovatelé tu v KL většinou tráví jen pár dní, protože město je i velkým travel hubem, ale já opět zvolila pomalé tempo a byla jsem tu celkem šest dní. Já jsem tu procházela jak centrum, tak i vzdálenější sousedství. V KL vás čekají v centru autobusy zdarma a bezplatné i skvělé free walking tour organizované Kuala Lumpur Tourism Bureau.

Historické centrum

Merdeka Square

Ohromné prostranství sloužilo za britské koloniální nadvlády, která v Malajsii oficiálně trvala od roku 1824, jako kriketové hřiště. V roce 1957 tu byla deklarována malajsijská nezávislost a vyvěšena vlajka, která tu plápolá stále. Náměstí je obklopeno samými zajímavými historickými budovami. Mezi nejznámější patří ty z konce 19. století jako budova v maurském stylu Sultan Abdul Samad Building, co sloužila jako sekretariát britské koloniální vlády, novogotická katedrála St. Mary a Royal Selangor Club pro tehdejší koloniální vyšší společnost. V této budově tudorovského stylu je i bar, kam mají stále zakázáno vstup ženy!

Sídlí tu ale i turistické informační centrum, odkud vedla moje první free walking tour s názvem Heritage walk, v rámci které jsme celé náměstí prošli a dozvěděli se o historii KL. Ta je sice velmi krátká, ale nesmírně zajímavá.

Bahnitý soutok

Hned s náměstím sousedí nejstarší islámské náboženské místo v KL mešita Masjid Jamek z roku 1907, postavená dle návrhu britského architekta A. B. Hubbacka. Byla hlavním náboženským centrem do roku 1965, kdy byla nedaleko otevřena národní mešita.

Hned před mešitou je místo, kde to vše začalo a které dalo městu jméno. Potkávají se tu totiž řeky Gombak a právě sem připluli čínští horníci, co sem byli pozváni v roce 1857 na práci v hliníkových dolech. Pěkné místo, jako je to teď, to ale vždy nebylo. Řádily tu nemoci, záplavy i požáry, byla tu čtvrť červených luceren i opiová doupata (aby se kluci po práci v dole zabavili), tvořily se tu gangy. V roce 1880 se KL stalo hlavním městem státu Selangor a začala stavba koloniální čtvrti na západě od řeky. Za 2. sv. války spadlo město pod japonskou okupaci, na Británii pak země získala nezávislost v roce 1957.

Kolem mešity a řek dnes vede moderní nábřeží vytvořené v rámci projektu River of Life a večer tu probíhá i světelná show.

Medan Pasar

Kousek od mešity býval v minulosti velký trh, centrum obchodu ale i všech neřestí. Trh byl později přemístěn, z místa se stalo náměstí a byly tu ve dvacátých letech vybudovány tradiční trojpatrové obchodní domky. Pozornost tu ale přitahují i bankovní domy a hodinová věž z roku 1937, co připomíná korunovaci britského krále Jiřího IV.

Takhle jsem si pohled na náměstí užívala já od bazénu v hotelu.

Central Market

Trh z Medan Pasar byl přemístěn právě sem do této krásné art-deco budovy z roku 1928. Dnes slouží hlavně turistům, protože je plný obchodů s malajsijskými produkty jako třeba batika nebo suvenýry, kaváren a asijských restaurací.

Muzea

Hned na Merdeka Square sídlí infocentrum Kuala Lumpur Tourism Bureau a pokud nebudete mít čas na oficiální free walking tour, zajděte alespoň sem. Mají tu totiž moc dobře zpracovanou expozici o historii a budoucnosti. Můžete tu vidět i model města s rozestavěnými mrakodrapy, a tak můžete porovnat, jak k rozvoji měst přistupují tady a u nás v Evropě. KL totiž patří mezi nejrychleji rostoucí metropole v Jihovýchodní Asii jak z hlediska ekonomického, tak počtu obyvatel.

Já navštívila i překrásné textilní muzeum National Textiles Museum. To, jak je malajsijská společnost pestrá, je reflektováno i v oblékání nebo barvení látek.

Ale ani sbírky v největším museu islámského umění v Jihovýchodní Asii Islamic Arts Museum Malajsia mě nezklamaly, hlavně proto, že tu byla i speciální sekce pro mě o architektuře.

Čínská čtvrť

Ta v KL zrovna nebyla nejlepší, co jsem už poznala, ale pro shopaholiky je to ráj. Ulice Petaling je plná stánků se vším možným od bylin po kabelky. Na walking tour jsem potkala pána z Turecka, jehož známý se živí zkoumáním padělků. No a prý ty z KL jsou jedny z nejkvalitnějších na světě (takže vuittonku jedině odsud). Já tu byla na čínský nový rok, tak hodně podniků bylo zavřených, protože tento svátek se slaví v rodinném kruhu a většina lidí odjela z města za příbuznými.

I když se mi na ulici Petaling nelíbilo, našla jsem kousek odsud skryté kouzelné uličky.

Jak jsem už psala v článku o Georgetownu, v Malajsii se mi moc líbila multikulturalita, takže kromě chrámů čínských najdete i tady na okraji čínské čtvrti hindu chrám. Sri Maha Mariamman byl založen v roce 1873 a je nejstarším hindu chrámem v KL i Malajsii.

Původně chrám sídlil na jiném místě a sloužil jen jako rodinný. Od roku 1920 je otevřen všem.
Když sem půjdete, dámy, na návštěvu, dostanete velmi slušivý obleček na zakrytí nohou. Zas mi to ladilo s lakem na nehty 😀
Litevský umělec Ernest Zacharevic známý hlavně z Georgetownu má i pár instalací v KL. Tato se jmenuje Rage against the Machine a zobrazuje tradiční školní bus, který ničí 7 raubířů.
Tyto obchodní domky mě v Asii nikdy nepřestaly bavit.

Jalan Majid India a Jalan Tuanku Abdul Rahman

Jsou dvě ulice ideální pro ty, co chtějí poznat opravdový lokální život. Jsou totiž ve čtvrti, kde žijí indičtí muslimové, a já jsem sem zavítala díky free walking tour v sobotu večer, kdy se tu koná i night market. Byla jsem se tu podívat ještě i sama a i přes den je čtvrť zajímavá. Jsou tu vynikající restaurace jako třeba Jai Hind, kde mají tradiční indické sladkosti, obchody s barevnými látkami a oblečením, mešita i obytné domy.

Koblížky, i ty byly dobré stejně jako ostatní speciality z trhu.
Určitě tu mají i létající koberce!

Trochu z ruky

KLCC a Petronas Towers

Kuala Lumpur City Centre je takové město ve městě a považuje se za obchodní a zábavné centrum. Stojí tu i Petronas Towers, v letech 1998-2004 nejvyšší budovy na světě. Navrhl je argentinský architekt jménem Cesar Pelli a jsou nejmodernější ikonou KL. Sídlí v nich několik firem a budovy spojuje dvoupatrový Skybridge, kam se lze podívat. Lidé sem ale nechodí jen kvůli těmto dvojčatům, je tu totiž i obchodní dům a velký park s bazénky, kde se cachtají celé rodiny, a ohromným dětským hřištěm.

Bangsar

Pokud chcete vidět, kde a jak žijí v KL expati a zajít si na tour de cafés, jeďte se podívat do residenční čtrti Bangsar. Tady najdete velkou koncentraci cool kaváren a podniků, designové obchody a pěknou architekturu.

Little India Brickfields

Z Bangsaru jsem to vzala pěšky přes úplně jiný svět. Zavítala jsem do oficiální lumpurské indické čtvrti Little India a připadala si tu trochu jak exemplář v ZOO. Lidé si mě prohlíželi, zdravili, dávali mi ochutnat jídlo, co prodávali na ulici. V lékárně jsem si i popovídala s lékárnicí o tom, jak miluje Něměcko kvůli fotbalu, protože ČR samozřejmě neznala. Indické čtvrtě byly pro mě v Malajsii vždy velkým zážitkem. Milovala jsem jejich atmosféru, kterou tvořily vonné tyčinky, květiny, hudba z Bollywoodu, obchody s látkami a šperky a vůně typických pokrmů.

Občas si říkám…kam to lezu…

Kampung Baru

Sem bych se asi jen tak sama nepodívala, ale četla jsem, že tu mají dobré typické jídlo, takže mě sem zavedl hlad a moje chutě. Jedná se o tradiční malajsijskou enklávu, kde se lidé vzbouřili proti developerům s cílem zachovat tu lokální charakter života. Místo je významné i historicky, bylo centrem hnutí za nezávislost po 2. sv. válce.  Pokud půjdete také jako já po volání hladu, směřujte na ulici Jalan Raja Muda Musa, která je gastronomicky nejzajímavější. Ne jen na tu vás ale zavede i free walking tour Jalan-Jalan @ Kampung Bharu, kterou stejně jako ostatní organizuje Kuala Lumpur Tourism Bureau.

Typické malajsijské obydlí v Kampung Baru.

To ale není vše, v KL jsou také krásné parky, hipster kavárny a dobré restaurace. A pro toho, kdo by chtěl utéct z města, je ideální výlet na Batu Caves nebo k jedné z nejmodernějších mešit na světě Putra Mosque umístěné na břehu jezera. Každý si tu vybere, ať už je tu jen na chvilku nebo na pár dní.

Já se v KL potkala s Daisy, co jsem znala z Penangu, Ankou, co jsem zas poznala v Kambodži a Harizou, se kterou jsem se viděla v Langkawi. I díky tomu mě město hodně bavilo, ačkoliv jsem tu v jednu chvíli měla nepříjemnou cestovatelskou krizi. Holt dlouhodobé solo cestování není jen procházka růžovým sadem. KL je skvělé, ale hodně osobité a jsem moc zvědavá, jak se město i celá země bude vyvíjet v budoucnu.

Z hlavního města Malajsie jsem to měla už co by kamenem dohodil do „evropské“ Melaky, kde jsem díky workaway bydlela téměř dva báječné týdny..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *