Austrálie

Nečekaně do Austrálie I: Sydney a okolí

Při dlouhodobém cestování můžete mít plány, ale daleko lepší je poddat se tomu, co vám do cesty přichází. Mně se takto poštěstilo nečekaně na měsíc zavítat do Austrálie, což kdybyste mi řekli ještě loni, nevěřila bych. A mohla za to na první pohled nesouvisející událost a to posun letu právě z této země do Káthmándů loni na podzim, což je ale na jiné povídání. Tímto ale převelice děkuji dané letecké společnosti 😀

Polovinu pobytu jsem tu strávila v Manly u Sydney a okolí a druhou na roadtripu po východním pobřeží a pár dní v Melbourne.

Ze začátku to tu pro mě byl obrovský šok, protože po několika měsících v Asii jsem se ocitla znovu v rozvinuté zemi a pár dní mi trvalo, než jsem si zvykla aneb můžu pít vodu z kohoutku, nemusím používat repelent? 🙂 Akorát jsem sem zavítala v době australského podzimu, který je ale o dost příjemnější jak u nás. Počasí na mě bylo hodné, takže deště jsem zažila minimálně, převažovaly dny se sluncem a příjemnou teplotou na koupání a svěžím vánkem, který mi tak moc v Asii chyběl!

Zážitků mám na celou argentinskou telenovelu, nejdřív se ale mrkneme na to, jak se mi líbilo a co doporučuji v Sydney a okolí, dějiště olympiády v roce 2000.

Cesty trajektem

Jednou z atraktivit Sydney, co najdete v každém průvodci, jsou trajekty do okolních sídel. Moje hned první cesta po příletu vedla vlakem z letiště na Circular Quay, odkud trajekty vyrážejí. Já směřovala na sever do Manly a to kolem ikony v podobě budovy opery a mostu Harbour Bridge. Cesta trajektem má své kouzlo ráno, kdy na palubě potkáte kravaťáky, co jedou do kanclu do města, odpoledne, kdy máte loď skoro pro sebe a večer, kdy zase vidíte západ a osvětlené dominanty Sydney.

Manly

V tomhle skvělém místě jsem měla to štěstí bydlet dva týdny, což znamenalo trochu jiný cestovatelský život, než jsem doposud znala. Pohodové dny strávené na pláži střídaly výlety do okolí Sydney. Manly má fajn atmosféru, kterou tvoří hned několik pláží, ze kterých si vyberou jak surfaři, tak ti, co si chtějí zaplavat v klidných vodách nebo zašnorchlovat, krásné vysoké jedle kolem, spousta zeleně a přírody a zástavba s hezkou architekturou. Jo a taky tu mají pivovar 4 Pines..

O Manly se také říká, že je mini verzí Miami, a společně s dalšími sídly na sever od Sydney tvoří tzv. Northern Beaches.

Hned první večer jsem tu viděla pro mě neznámé zvíře possum (kusu liščí či co?) a druhý den volně poletující papoušky, od té doby jsem se do australské přírody, která mi vším připadala děsně exotická, zamilovala.

Představte si, že na filipínském ostrově Palawan jezdí z El Nido denodenně na výlet několik desítek lodí. A já si sednu dva týdny před návštěvou Austrálie do jedné a zrovna vedle Franka, co je z Manly. Říkal, počkej, Manly si zamiluješ, je to tam super. A co? Měl pravdu 😀

Coastal Walks a Rock Pools

V okolí Sydney najdete hned několik nádherných procházkových tras podél pobřeží. Po cestě vás neminou krásné výhledy na oceán a pláže, parky, útesy, zátoky a bazény ve skaliscích, kterých je kolem Sydney prý kolem čtyřiceti.

Tyto Rock Pools jsou pro Sydney dalším specifikem a i pro mě bazény byly jedny z největších zážitků v Austrálii. Baví mě totiž spojení přírody a architektury. Každý bazén má vlastní historii a některé byly vybudovány bohatými občany v 19. stol., kdy se za viktoriánské éry na pláži nesmělo přes den koupat. Každopádně poskytují možnost koupání bez strachu, zda vás smetou bláznivé vlny nebo napadnou žraloci.

I v Manly je pár rockpools, Fairy Bower Pool je z roku 1929.

A co ty procházky po pobřeží? Mně se nejvíce líbila ta nejpopulárnější, co vede z ikonické pláže Bondi 6 km přes Bronte do Coogee. O víkendu je tu prý natřískáno, takže vyrazit se sem musí v týdnu. Obě místa jsou jednoduše ze Sydney dostupná hromadnou dopravou.

Na golfovém hřišti v Bondi můžete vidět aboriginské rytiny, co byly nedávno obnoveny.

Bondi není jen nejznámnější australská pláž, tohle sídlo má zajímavou historii. V roce 1907 stejně jako v Manly nebo Coogee se tu protestovalo proti nařízení o nutnosti nošení speciálního koupacího kostýmu pro muže, za války a po ní se tu objevila velká židovská populace z Evropy i naší země, která tu přetrvává. Místní surfový záchranářský klub je nejstarší svého druhu na světě.

Pohled na Bondi Iceberg Swimming club mi vyrazil dech. Telik odstínů modré! Klub začal fungovat v roce 1929 pro ty, co chtěli udržovat kondici plaváním i v zimních měsících. Dámy se ale mohou stát členy až od roku 1995.
Za každým koutem na této stezce se skrývá další úžasný pohled, útes, zátoka nebo bazén ve skále.
Bronte Baths otevřely v roce 1887 a je to tak jeden z nejstarších a nejfotografovanějších bazénů. A já myslím, že je to nejlepší koupák na světě, vydržela bych tu hodiny!
Další malebná zátoka po cestě.

Krásné procházky jsou ale i v Manly ať už je to 10 km úsek z Manly do Spit nebo kolem Shelly Beach na Nort Head, odkud máte unikátní výhled na panorama Sydney.

A komu by se zastesklo po chuti domova, může si po cestě na Shelly Beach dát zmrzku z Opočna 😀

Brouzdání po Sydney

Dva dny jsem tu ve městě strávila jen procházením po památkách a učením se o historii Sydney, takže si troufnu tvrdit, že jsem toto hlavní město státu New South Wales prozkoumala dostatečně. Mísí se tu zajímavá historie, jejíž moderní kapitola začala příjezdem Jamese Cooka v roce 1700, první lodí s britskými odsouzenci v roce 1788 vedenou kapitánem Arthurem Phillipsem s tou dávnou v podobě odkazu Aboriginců, kteří tu žijí ale o více jak 50 tisíc let déle než Evropané.

Sydney je největším australským městem s 5 miliony obyvatel a o titul hlavního města soupeřilo s Melbourne. Každé město je jiné, k Sydney ale patří skvělé okolí, surfařské spoty a pláže.

Sydney jde jasně oddělit, v jedné části najdete majestátní budovy institucí, v druhé např. The Rocks, kde sídlili odsouzenci, co sem z Evropy dorazili. Já jsem začala prohlídkou té první.

Hned u stanice Circular Quay máte jako na dlani dvě dominanty. Budova opery je největší australskou ikonou a byla navržena dánským architektem jménem Jorn Utzon. Nakonec byla opera otevřena v roce 1973 po různých neshodách a průtazích se stavbou, co začala v roce 1959. Harbour Bridge? To je 502 metrů dlouhá dominanta z roku 1932, která přitahuje pozornost zdaleka.

Architekt Louis Kahn: ,,Slunce nevědělo, jak krásné jsou jeho paprsky dokud poprvé nedopadlo na tuto budovu.“
Royal Botanic Gardens původně od roku 1816 sloužily jako zeleninová pole pro kolonisty, dnes tam najdete spíše květiny, stromy a dokonce i kolonii netopýrů. Za sochou Arthura Phillipse, co tu také stojí, se odkrývá panorama CBD.
Hyde Park leží v CBD a jednou z jeho dominant je Archibaldova fontána postavená v roce 1932 dle francouzského návrhu. Připomíná spojenectví Francie a Austrálie za 1. sv. války a je ve stylu Art Deco.
Hyde Park je nejstarším parkem v Austrálii a kromě relaxu uprostřed města si tu můžete dát i partičku šachů jako tito gentlemani.
S parkem sousedí i majestátní St Mary’s Cathedral, s jejíž stavbou se začalo v roce 1867. I interiér stojí za to navštívit.
Pro mě jeden z největších highlightů představoval snad nejkrásnější „obchoďák“ na světě v Queen Victoria Building. Má čtyři patra, připomíná téměř katedrálu a postavená byla v letech 1893 až 1898 dle návrhu skotského architekta.
O tomhle v průvodci nepsali, ale já jsem si některé zajímavosti objevovala sama jako třeba stylový Criterion Hotel. Bavilo mě v Sydney pozorovat propojení staré a moderní architektury, které se tady nebojí.
Martin Place je pěší zóna s nádhernými domy podél, sídlí tu i několik bank s luxusními stylovými interiéry. Odpočívající kravaťáci naznačují, že je to centrum obchodu a financí.
The Rocks je čtvrť, kde se usídlili odsouzenci, co sem dorazili v roce 1788. životní podmínky tu nebyly ideální, přelidněnost, nemoce atd. Dnes je to pěkná čtvrť, kde jsem o víkendu navštívila i design market.

Blue Mountains

Další úchvatná túra na mě čekala v horách, co se nacházejí 2 hodiny vlakem ze Sydney. Název napovídá, čím je toto jméno známé, hory tu totiž mají modrý nádech, což někdo přisuzuje výparům ze všudypřítomných eukalyptových stromů. Já jsem se tu rozplývala nad výhledy, čerstvým vzduchem, lesem a právě nádhernými eukalyptovými stromy všude kolem. Pokud máte v Sydney pár dní, určitě toto místo doporučuju navštívit, na túru můžete totiž vyrazit z města Katoomba, kde vlak ze Sydney staví. Má totiž úplně jinou atmosféru, protože tu jsou jen malebné retro obchody a kavárny, takže kromě hor tu uvidíte i jak se žije na malém turisticky oblíbeném městě.

Já jsem si dala túru asi 7 km z Katoomby to městečka Leura, odkud mi jel vlak zpět. První úsek cesty je hodně navštěvovaný, v druhé části jsem už byla ale téměř sama. Jedním z nejoblíbenějších míst na stezce jsou skály Three Sisters – Meehni, Wimlah, Gunnedoo, což byly podle místní aboriginské legendy tři sestry proměněné v kámen.

Rose Seidler House

To bych nebyla já, abych do google nezadala dotaz, kde mohu v Sydney vidět moderní architekturu. Vyskočil na mě obrázek domu ve čtvrti Wahroonga, který byl ve své době velmi kontroverzní, a jakmile jsem jej viděla, musela jsem jej navštívit. Navrhl jej vídeňský architekt Harry Seidler (1923-2006) pro své rodiče, kteří do Austrálie přijeli po 2. sv. válce. Byla to jeho první realizace v této zemi a hned se zapsala na seznam nejvýznamnějších lokálních ukázek moderní architektury.

Harry byl společně s bratrem považován za nepřátele spojeneckých sil za války a byli umístěni do kempů v Anglii a později v Kanadě. Harry byl propuštěn na podmínku, aby vystudoval architekturu, chvilku pak pracoval v Torontu a dále studoval pod Walterem Gropiusem, bývalým vůdčím Bauhausu v Německu. Následně pracoval v New Yorku, až si ho najala matka Rose na stavbu domu v Austrálii. Stavba probíhala v letech 1948-1950 a celý koncept domu a zasazení do přírody byly inovativní. Rodiče tu žili 25 let, kuchyň Rose byla tenkrát nejlépe vybavenou v Austrálii a okolní zahrada, kterou založila, připomínala sad s políčkem.

Solomun

Když se potká přání na mé cestě zajít na pořádnou house music party s tím, že zrovna v Sydney hraje jeden z nejlepších DJs planety Solomun, vznikne z toho ohromný zážitek a splnění jednoho cestovatelského snu. A o tom všem je tento cestovatelský život…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *